|
|
Analýza cytologických snímků
Pavlík, Jan ; Blaha, Milan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na automatizaci procesu diferenciálního rozpočtu leukocytů v periferní krvi založeném na zpracování obrazů. Zabývá se návrhem celého procesu zpracování digitálních snímků – od snímání a předzpracování snímků, segmentace jádra a cytoplazmy, výběrem příznaků a klasifikátoru, včetně jeho testování na sadě obrazů, která byla nasnímána také v rámci této práce. V teoretické části práce jsou popsány dostupné segmentační metody a klasifikační postupy. Tato práce se v praktické části zabývá segmentačními procesy, které mají za úkol separovat jádro a cytoplazmu leukocytů. Na základě těchto vyhrazených struktur je provedena jejich statistická analýza. Podle reprezentativních statistických parametrů je vybrán soubor příznaků. Tato data pak vstupují do klasifikačního procesu, realizovaného třemi umělými neuronovými sítěmi. Celkem bylo hodnoceno 5 tříd leukocytů: neutrofilní granulocyty, lymfocyty, monocyty, eozinofilní a bazofilní granulocyty. Senzitivita a specificita klasifikace u 4 z 5 (neutrofilní granulocyty, lymfocyty, monocyty, eozinofilní granulocyty) buněčných populací je vyšší než 90 %. Senzitivita klasifikace bazofilních granulocytů byla vyhodnocena na 75 % a specificita na 67 %. Celková schopnost klasifikace byla otestovaná na 111 buňkách a vykazovala přibližně 91% úspěšnost. Všechny algoritmy jsou realizovány v prostředí MATLAB.
|
|
|
Ověření praktických možností posílení imunitního systému u mužů
BOHÁČOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je zaměřena na imunitní systém, jeho funkci a činitele jež jej ovlivňují. V teoretické části se zaměřuje na vymezení pojmu a fungováním imunitního systému. V první řadě je přiblížení biologického hlediska, včetně popisu jeho základních buněk, primárních orgánů a rozdělení. Dále se práce zabývá důležitými činiteli, které mají zásadní vliv na jeho činnost. Tyto činitele dělím na pozitivně ovlivňující a negativně ovlivňující, kde se v každé kapitole zmiňuje dopady na lidské zdraví v případě jejich nadbytku a nedostatku. Praktická část je zaměřena na uskutečnění znalostí v praxi, konkrétně prostřednictvím imunitního tréninku sestaveného doktorem Hermannem Geesingem. Imunitní trénink je prováděn osmi muži po dobu pěti měsíců. Výsledky jejich snažení v tréninku si subjektivně hodnotí sami účastníci dle předem stanovených otázek. Závěrem je výstup, který je představen pomocí tabulek a grafů. Součástí je i rozhovor. Hodnocení zahrnuje psychický a fyzický stav účastníků na začátku a v závěru imunitního tréninku, současně s popisem aktivit, které byly pro účastníky snadno nebo obtížně splnitelné.
|
|
|
Vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u kapra obecného
NÁDASKÝ, Alexandr
Cílem této diplomové práce bylo popsat vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u vybraných plemen a meziplemenných kříženců kapra obecného (Cyprinus carpio) a okrasné variety - kapra koi (Cyprinus rubrofuscus). Do experimentu bylo zahrnuto celkem 5 skupin ryb po 9 jedincích. Celkem tedy 45 kusů kapra obecného ve věku jednoho roku. Každá ze skupin představovala jedno ze sledovaných plemen či meziplemenných hybridů. V rámci této diplomové práce byly hematologické parametry stanoveny u jedinců plemene Amurský sazan, syntetická linie maďarských lysců (HSM) a hybridů plemen Ropšinský x Tatajský kapr či Amurský lysec x HSM. Pátou skupinou byli jedinci kapra koi. Odchov ryb probíhal v prostředí akvárií, a poté v laminátových nádržích s recirkulací, kde byly po celou dobu odchovu zajištěny optimální a totožné fyzikálně-chemické parametry vody. Z odebraných vzorků krve bylo provedeno stanovení hodnot RBC, PCV, Hb, MCV, MCH, MCHC WBC, Lk a diferenciálního rozpočtu leukocytů. Na základě stanovených hodnot a výsledků statistického porovnání je patrné, že mezi komparovanými skupinami ryb jsou statisticky významné rozdílnosti v hodnotách RBC, PCV, Hb a WBC. Výhradně se odlišovali jedinci ze skupiny koi a HSM (nižší hodnoty RBC, PCV i Hb) oproti jedincům ze skupin Amurského sazana a meziplemenných hybridů ROP x TAT a HSM x AL. Naopak nejvyšší hodnota WBC byla stanovena u ryb ze skupiny HSM. V rámci leukogramu byly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení lymfocytů a metamyelocytů a v rámci absolutních hodnot jednotlivých typů bílých krvinek byla významná rozdílnost stanovena pouze u lymfocytů. I přestože byly ryby odchovávány v průběhu celého experimentu v obdobných podmínkách, nelze úplně vyloučit skutečnost, že určitou měrou mohlo dojít působením, byť velice nepatrných změn a faktorů (rozdíl v tělesné aktivitě nebo proudění vody v chovné nádrži, stres způsobený přítomností dalších jedinců apod.) k sekundárnímu ovlivnění některých ichtyohematologických parametrů.
|
|
|
Změny hematologických parametrů při jarních úhynech kaprů
NÁDASKÝ, Alexandr
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv edémové nemoci kaprů, způsobované kapřím edema virem, na vybrané hematologické ukazatele krve nakažených jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio) a následně porovnat výsledné hodnoty hematologických faktorů nakažených ryb oproti rybám neinfikovaným kapřím edema virem. Dvacet osm jedinců kapra obecného bylo odloveno v jarním období roku 2019 ze tří různých lokalit na základě podezření na výskyt edémové nemoci kaprů. V průběhu podzimu bylo odebráno z totožných lokalit dalších 30 jedinců. Ti byli určeni pro otestování přetrvávajícího výskytu virové DNA v žaberní tkáni. Každé testované rybě byly odebrány vzorky krve a žaberní tkáně. Z odebrané žaberní tkáně bylo provedeno stanovení přítomnosti DNA kapřího edema viru metodou PCR. Ze získané krve bylo stanoveno celkové množství erytrocytů (RBC), počet leukocytů (WBC), hematokritová hodnota (PCV), množství hemoglobinu (Hb), střední objem erytrocytu (MCV), hemoglobin erytrocytu (MCH), střední barevná koncentrace (MCHC) a diferenciální rozpočet leukocytů. Ze zjištěných výsledků je patrné, že u CEV pozitivních ryb došlo ke statisticky významnému rozdílu hematologických ukazatelů u celkového počtu erytrocytů (RBC), hematokritové hodnoty (PCV) a množství hemoglobinu (Hb). U těchto parametrů došlo ke zvýšení hodnoty v porovnání s CEV negativními rybami. Jediným signifikantním rozdílem diferenciálního počtu bílých krvinek je nárůst procentuálního zastoupení tyček u CEV pozitivních ryb. Je však důležité zmínit, že ke změně hodnoty některého z hematologických faktorů může dojít nejen vlivem nákazy CEVD. To dokládají i statisticky významné rozdíly mezi jedinci kaprů z jarního, či podzimního období a z jednotlivých odběrových lokalit. U těchto rozdílů se lze domnívat, že byly způsobené působením dalších vlivů, jakými například jsou rozdílná kvalita vody, teplota, hustota obsádky, reprodukční cyklus, toxické látky a patogenní organismy.
|
|
|
Porovnání kontroly měření na různých typech analyzátorů používaných na ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze
Koblasa, Vladimír ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Tomáš (oponent)
Koblasa, Vladimír - Porovnání kontroly měření na různých typech analyzátorů používaných na ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze 1. lékařská fakulta UK Praha 2, Kateřinská 32 Vedoucí práce: prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. Školitel - konzultant: Mgr. Ivana Malíková Vyšetření krevního obrazu je základní hematologické vyšetření, u kterého je potřeba zajistit správnou kontrolu kvality. Cílem práce bylo porovnání výsledků měření kontrolních materiálů s definovanými parametry a dále stejných vzorků na jednotlivých hematologických analyzátorech, abychom získali podklady pro vyjádření nejistot měření. ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze využívají analyzátory krve, které pracují na různých principech. Pro porovnání kvality měření byly vybrány analyzátory pracující pomocí impedančního principu, kdy jednotlivé krevní buňky prochází mezi dvěma elektrodami, mezi nimiž je určité elektrické napětí. Změna tohoto napětí je zaznamenána a přesně definována pro každý druh krevních buněk. Dále byl vybrán analyzátor, který pracuje pomocí optické detekce. Analyzátor ozařuje jednotlivé krevní buňky světelným paprskem. Buňka, která vstoupí do cesty světelnému záření, snižuje jeho optickou hustotu dopadající na fotobuňku, to vyvolá změnu napětí a opět tato změna je přesně definována pro každý druh krevních buněk. Jako software pro záznam...
|
|
| |
|
|
Souvislost mezi zánětlivým a nádorovým onemocněním
Schierl, Jaroslav ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Miarková, Eva (oponent)
Chronický zánět vyvolaný řadou podnětů může vést k rozvoji nádorového onemocnění. Mezi tyto podněty patří jak dlouhodobé infekce, tak další biologické, chemické či fyzikální faktory endogenního i exogenního původu, jako je například tabákový kouř, alkohol, radiace, obezita aj. Zánětlivý proces řídí buňky imunitního systému, které tak mohou přispět ke vzniku nádoru produkcí reaktivních částic kyslíku a dusíku, jež poškozují buněčné struktury, nebo uvolňováním cytokinů, důležitých mediátorů zánětu, které vedou ke zvýšené proliferaci buněk a angiogenezi. Ovšem kromě toho, že chronický zánět zvyšuje riziko tumorigeneze, se také buňky imunitního systému podílí na tvorbě tzv. zánětlivého mikroprostředí nádoru. Jedná se zejména o makrofágy asociované s nádorem, dendritické buňky a T-lymfocyty. Toto komplexní mikroprostředí nádoru je mimo jiné charakteristické přítomností řady mediátorů zánětu, které napomáhají proliferaci maligních buněk, progresi a metastazování nádoru a angiogenezi. Tato bakalářská práce popisuje klíčové pronádorové i protinádorové faktory, které se zároveň účastní zánětlivého procesu. Jedná se o prozánětlivé cytokiny, enzymy a transkripční faktory. Důležitou úlohu v imunitní odpovědi má zejména transkripční faktor NF-κB, který působí na velké množství genů, čímž spouští další...
|
|
| |
|
|
Ověření praktických možností posílení imunitního systému u žen
VRCHOTOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá imunitním systémem, komplexně popisuje jeho fungování a faktory, které ho ovlivňují. Teoretická část se zabývá funkcí imunitního systému, představuje jeho buňky a orgány, které jsou přehledně rozděleny. Dále se teoretická část věnuje faktorům, které mají vliv na funkci imunitního systému. Jde o faktory posilující imunitní systém a o faktory oslabující imunitní systém. U každého faktoru je vysvětlen jeho vliv na imunitní systém a také projev jeho nedostatku nebo nadbytku na lidské zdraví. Praktická část bakalářské práce se zabývá imunitním tréninkem podle doktora Hermanna Geesinga (2008). Imunitní trénink je aplikován na osm žen středního věku po dobu osmi měsíců. Týdenní plnění aktivit imunitního tréninku je zaznamenáno do tabulek ve dvou obdobích, a to od května do srpna a od září do prosince. Výsledky jsou hodnoceny dvěma grafy. Jeden graf ukazuje procentuální plnění daných aktivit, druhý graf zobrazuje subjektivní celkový stav žen vystavených imunitnímu tréninku. Výsledky jsou hodnoceny po každém období u každé ženy a na konci je zhodnocen přínos imunitního tréninku pro každou ženu.
|
|
|
Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytu*.
Štěpánek, Ondřej ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Jádro dizertační práce "Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytů" tvoří tři publikace v zahraničních impaktovaných časopisech, které se zabývají leukocytární signalizací jak na úrovni jednotlivých signálních drah tak v kontextu mnohobuněčného organizmu. Největší pozornost je věnována signalizaci přes T buněčný receptor, která hraje ústřední roli ve vývoji a funkci T buněk a je tedy zásadní signální drahou pro správnou funkci specifické složky imunitního systému. Transmembránová proteinová tyrozin fosfatáza CD148 byla považována za negativní regulátor T receptorové signalizace prostřednictvím defosforylace proteinů LAT a PLCγ1. Součástí této práce je studie ukazující, že CD148 je schopna ovlivňovat signalizaci i na úrovni Lck, a to jak pozitivně tak negativně. O tom, který směr regulace T receptorové signalizace převáží, pravděpodobně rozhoduje biochemická situace v buňce např. aktivita jiné fosfatázy CD45. Druhý projekt, který je součástí dizertační práce, se týká charakterizace transmembránového adaptorového proteinu PRR7. Tento adaptor inhibuje signalizaci T buněčného receptoru tím, že negativně reguluje množství Lck v buňce a T buněčného receptoru na buněčném povrchu. Studium signalizace z hlediska mnohobuněčného organizmu je reprezentováno expresní analýzou CD148 v...
|
host ::
RSS.